LCC Girls jsou letos třetí v Evropě

Druhý zářijový víkend patřil již tradičně poháru mistrů nesoucímu jméno Ken Galluccio Cup. A již poněkolikáté se hrálo v belgickém Gentu. Oproti minulým ročníkům jsme letos bydlely v nedalekých Bruggách, asi půl hodiny autem od hřiště.

V sobotu nás čekaly dva zápasy ve skupině. První zápas začínal v 11:40, což znamenalo, že jsme se mohly po náročné cestě trochu vyspat a odjíždět z hotelu až v příjemných 9:30. V prvním zápase jsme nastoupily proti irskému týmu UCD. Dopředu jsme si zjistily, že mají pět hráček z národního týmu, se kterým český výběr hrál na mistrovství světa. Přestože Češky vyhrály, Irky byly velmi silné, a tak jsme do zápasu šly lehce nervózní. Všechna nervozita opadla s prvním gólem, který po úvodních třiceti vteřinách vstřelila Míša Srchová. Zápas jsme vyhrály 21:0.

Druhý sobotní zápas byl proti nizozemským Domstad Devils, ve kterém Kopík (Anna Lottmann) během prvních čtyř minut nastřílela hattrick a následně předala hattrickové žezlo Mišutce (Srchové) a po deseti minutách jsme už vedly 6:0. Do konce první půlky jsme ještě přidaly jeden gól a jeden jsme inkasovaly. V druhé půlce se dále gólově prosadily Sikina (Tereza Laláková), Malina (Markéta Malinovská) a Karnetka (Tereza Karnetová).
Druhá sobotní výhra nám zajistila první místo ve skupině a byl před námi poslední sobotní zápas, který nás měl posunout do nedělního semifinále. Švédský tým Farsta Lacrosse jsme po hezkém a týmovém výkonu porazily hladce 19:0. Čtyři góly dala Mišutka, po třech pak Kopík a Sikina, zbylé góly si relativně rovnoměrně rozdělily ostatní útočnice a středopolařky.

ken-galluccio-cup_2017_1

V neděli nás čekal semifinálový zápas proti skotskému týmu Edinburgh University. Už při rozházení vypadal tým velmi silně. Holky měly skvělou techniku, míče jim skoro nepadaly a už z drilů, kterými se rozcvičovaly, bylo jasné, že budou hodně rychlé. Několik hráček nám bylo povědomých – účastnily se letošního mistrovství světa, na kterém se Skotsko umístilo na velmi dobrém, pátém místě. Věděly jsme tedy, že nás čeká obtížný zápas, ale zároveň jsme se na něj moc těšily.
Zápas otevřel v čase 0:30 rychlým gólem Edinburgh. Po dvou minutách přidala ještě jeden gól stejná hráčka, Alisa Stott. My jsme si dlouho vypracovávaly šanci a až v šesté minutě se trefila Kopík. Nedařilo se nám vyhrávat rozhozy a Skotky do konce první půlky přidaly další čtyři góly. Tři vteřiny před koncem se ještě trefila Mišutka, a tak jsme do druhé půlky vstupovaly za nepříjemného, ale ne ještě nezvladatelného stavu 2:6. Věděly jsme, že musíme zapracovat na rozhozech, které budou pro zvrácení zápasu klíčové. Po dvou minutách se po dlouhé nahrávce od Káti Hlavsové trefila naše nejmladší hráčka Malina. Skotkám se přestalo dařit a v druhé půlce přidaly už jen jeden gól. Za nás se v následujícím pořadí prosadily ještě Sikina, Kopík a Mišuta. Bohužel to však nestačilo na otočení skóre a ze semifinálového zápasu jsme odešly poražené.
Není lehké prohrávat, o to víc však všechny z nás potěšilo, že nikdo z týmu nevěšel hlavu a do zápasu o třetí místo jsme nastoupily s plným nasazením a motivací poprat se o medaili.

Utkání o třetí místo s sebou neslo svá specifika. Oproti předchozím, která trvala pouze dvakrát dvacet minut, jsme si poprvé za víkend mohly zahrát plný, šedesátiminutový zápas, pro mnohé z nás však poprvé v životě formou čtyřikrát patnáct minut. Na letošním ročníku se testovala některá pravidla, která se v současné době používají v zámořských ligách a pravděpodobně se v budoucnu dostanou do mezinárodních pravidel ženského lakrosu. Omezený počet hráček na středovém kruhu při rozhozu nebo právě změněná délka a změněný počet period jsou některými z nich.

Utkání o třetí místo s sebou neslo svá specifika. Oproti předchozím, která trvala pouze dvakrát dvacet minut, jsme si poprvé za víkend mohly zahrát plný, šedesátiminutový zápas, pro mnohé z nás však poprvé v životě formou čtyřikrát patnáct minut. Na letošním ročníku se testovala některá pravidla, která se v současné době používají v zámořských ligách a pravděpodobně se v budoucnu dostanou do mezinárodních pravidel ženského lakrosu. Omezený počet hráček na středovém kruhu při rozhozu nebo právě změněná délka a změněný počet period jsou některými z nich.

V zápase o bronz nás čekal nám dobře známý tým z Mnichova, který německou ligu vyhrál v prodloužení o jeden gól nad Hannoverem. Vrcholové německé týmy známe velmi dobře, často proti nim hrajeme na turnajích a potkáváme je v rámci reprezentačních zápasů. Věděly jsme, že Němky mají pár velmi rychlých hráček a jsou taky velmi dobře vybavené technicky. Chtěly jsme od začátku diktovat tempo a mít míč v našich lakroskách, co největší část zápasu to půjde. Od úvodního hvizdu se hodně dařilo našim středopolařkám, které vybojovaly velké množství rozhozů, a po první čtvrtině jsem tak vedly už 5:0. Němky za celý zápas vstřelily pouze čtyři góly, z nichž tři dala výborně hrající hráčka číslo 23 Kim Dressendorferová. Na tak nízkém počtu gólů měla velkou zásluhu naše skvěle bránící obrana, která okamžitě napadala hráčky s balónem a nedala jim prostor k založení akce, stejně tak „naše“ brankářka Áňa, která velké množství střel zastavila. Zápas jsme ovládly 14:4 a mohly jsme se tak těšit z bronzové medaile.

ken-galluccio-cup_2017_2ken-galluccio-cup_2017_3

Moc dobře víme, že třetí místo není první. Ale taky víme, jak těžká letošní sezóna byla a jak velká byla v tomto roce, kdy se konalo mistrovství světa, konkurence. Pro některé z nás to byly poslední zápasy sezóny, pro někoho vrchol sezóny a některé z nás byly prostě rády, že si můžou zase pořádně „pinknout“. Bylo milé opět potkat známé lakrosové tváře a poznat nějaké nové. Tento zářijový víkend byl krásným zakončením sezóny a my jsme moc rády, že jsme mohly být jeho součástí.


ken-galluccio-cup_2017_4ken-galluccio-cup_2017_6

Děkujeme všem pořadatelům, našim trenérům Simče a Rosťovi, a taky Ondrovi za organizaci celého výjezdu, Márovi a ostatním holkám, co řídily, za odvoz do daleké Belgie, a všem našim fanouškům, kteří fandili buď přímo v Gentu, anebo z domova přes on-line přenosy. Všechny naše úspěchy jsou i vaší zásluhou, a tak tahle medaile patří i vám! Speciální poděkování a gratulace míří na Jižní Město k jejich brankářce Áně Ničové, která s námi letos do Gentu odjela, aby nám chytala místo naší zraněné brankářky Kejč (Kateřina Dvořáková). Áňa nejen že Kejč plně zastoupila, ale navíc byla ještě oceněna jako nejužitečnější hráčka celého turnaje!
LCC Radotín také děkuje firmě Hertz za výhodné poskytnutí aut pro cestu na turnaj.
Kateřina Hlavsová
foto Ondřej Mika

Všechny naše zápasy můžete zhlédnout zde.
Kompletní fotogalerie je k nalezení zde: den 1, den 2.
Statistiky turnaje zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*